První letošní výprava za kapry do Chorvatska

Po Vánocích jsme s parťákem stále přemýšleli, co vymyslet a kam si jet zachytat, abychom u vody jen nevymrzli, ale při nízkých teplotách, co v únoru panují se nám podařilo i něco chytit. Volba padla na zahraniční revír, kde se dá dobře zachytat. Měl s námi jet i nejvyšší šéfis, což bohužel padlo kvůli sérii výstav, co v tu dobu jsou a hromadě objednávek, jak na boilie, tak na zboží. Odjezd byl naplánovaný na čtvrtek 19.2.2015 a na chytat se bude do neděle 22.2.2015. Týden před odjezdem se začalo zjišťovat vše dostupné o revíru a shromažďovat věci, ať nás nic nepřekvapí na místě. Parťák mě vyzvedl v jednu ráno 19tého a po nastěhování všech věcí do auta se mohlo vyjet.

Cesta probíhala bez větších problémů, bloudění a v 7 ráno jsme byli na břehu rybníka. Po cestě jsme s obavou sledovali teploměr, jak se bude na místě pohybovat teplota a když se to ustálilo na -5 stupních, tak nám nebylo vesele. Rybník byl u břehu zamrzlý a party rybářů, co tam chytali říkali, že něco se chytlo, ale žádný zázrak to není. Také jejich vlasce, co mizely v ledu, který byl cca. 10 metrů od břehu naznačovaly, že přes noc se nic nechytlo.

Po zjištění základního infa jsem se vydali hledat místo, kam sednem. Dilema bylo mezi 2 fleky, naprosto rozdílnými, ale nakonec myslím, že výběr dopadl dobře. Před námi byla velká hrana, která začínala cca. 20 metrů od břehu a pokračovala na nějakých 80 metrů, kde končila. Nejlepší bylo házet právě na těch 80 metrů, kde hrana končila a padalo to z cca. 2 metrů do 5 metrů. Jako první proběhlo krmení, kde jsem díky 30 spombám nakrmili tuhle hranu, pak následovaly náhozy prutů a stavění tábora + zakoupení povolenek na svazu.

Den proběhl bez záběru a vše bylo nachystané na večerní lov, který by mohl být plodnější. Když jsme zjistili, že vlastně jedeme skoro 40 hodin bez spánku, tak se zapnulo topení a šlo se do lehátek. Zhruba v jednu ráno se ozval kolegův hlásič a na podložku se podíval úžasný 17 kg kapr, který zabral na námi oblíbený Top Enzym s malou plovkou stejné příchutě.

Pár chvil na to jsem dostal záběr i já a proměnil ho v kapra kolem 70 cm. Perfektní bylo, že ryba žrala z místa, i když teplota vody byly pouhé 2 stupně. V noci jsme ještě trochu spombovali, ale bohužel se už nepodařilo nic chytit. Ráno se udělalo pár slušných fotek zmrzlého vybavení a čekalo se, co přinese den.
Ten bohužel krom otravných potápek, které neúnavně vyzobávaly krmné místo nic nepřinesl. Další noc jsme vše nachystaly a čekali v klidu a teplu bivaku, jestli ryba bude reagovat a něco pěkného se podaří. Záběr ku podivu nenechal na sebe dlouho čekat a začaly chodit menší ryby. Pozdě v noci se mi podařilo chytit kapra 14 kilo a následoval kapr 18 kilo.

Při focení ryb mě neuvěřitelně začaly mrznout ruce. Když jsem se pak podíval na teploměr, který ukazoval -7, tak jsem se ani nedivil, že je mráz tak vlezlý.

Na břeh se ještě podívalo pár menších ryb a s nadcházejícím dnem záběry začaly ustávat. Den byl opět pouze ve znamení potápek a jejich odstřelování s placatým olovem, které mělo docela úspěch. Bohužel jsme ještě zjistili, že se na nás žene sněžení a velká bouře a jelikož ve dne opravdu ryba nebrala, tak jsem se rozhodli, že ještě zůstaneme přes noc do neděle, ale v ranních hodinách vše sbalíme a bouři, která měla přijít dopoledne ujedeme.

Začalo únavné a otravné balení, ale zase vidina noci a možných záběrů. Nevím, jestli ryby přicházející bouři nějak zaznamenaly, ale celá noc proběhal bez jediného potahu, proto jsem se kolem 5té hodiny ranní rozhodly vyklidit místo a vydat se na cestu k domovu. Cesta opět bez problémů a jen jsem v rádiu slyšeli, jak místo našeho 4 denního pobytu je zasypáváno hromadou sněhu.

Za tým RR baits

PETR HRŮZA :)